Tyto stránky vznikly z potřeby také něco udělat pro komunitu uživatelů Linuxu, a jelikož nejsem programátor abych mohl přispívat do vývoje open source softwaru, zvolil jsem si tuto cestu pomoci začínajícím uživatelům. Já sám jsem jako linuxový nováček poměrně pracně a zdlouhavě hledal řešení některých problémů v různých diskuzních fórech, případně používal metodu pokus - omyl. Nebyl nikdo v mém okolí, kdo by Linux používal, a tak snad tyto stránky někomu alespoň v počátcích cestu k linuxovému desktopu usnadní.

Stránky se zabývají převážně tvorbou hudby na Linuxu, provozováním domácího nahrávacího studia, ale najdete zde i další užitečné návody a rady z oblasti grafiky a správy systému. Nekladu si ovšem za cíl suplovat celou problematiku Linuxu a psát zde obšírné podrobné návody, které lze získat nákupem či online stažením literatury. Chci zde popsat hlavně problémy, které jsem jako začínající uživatel řešil a vyřešil a podat tím pomocnou ruku dalším, propagovat zde Linux a popularizovat jeho užití jako hlavního desktopového operačního systému.

Mnou preferovanou a používanou distribucí velmi dlouho bylo openSUSE s grafickým prostředím KDE a tak se ve spoustě návodů odkazuji i na části tohoto systému, což by ale ve čtení těchto stránek nemělo odradit ani uživatele ostatních linuxových distribucí, protože spousta věcí se v nich dělá stejně nebo alespoň velmi podobně. V současnosti používám distribuci Ubuntu s grafickým prostředím Unity.

Dalším důvodem vzniku stránek bylo vytvoření online verze poznámek, které jsem si začal psát při prvních kručcích v Linuxu.

Kdyby měl někdo výhrady, poznámky, připomenutí a opravy mnou zveřejněných návodů a článků, nebo třeba i nějaké náměty k doplnění či rozšíření, může je zapsat do vzkazovníku v sekci Kontakt nebo mě přímo kontaktovat na emailu uvedeném tamtéž. Nejsem člověk neomylný a může se stát, že v návodech bude nějaká chybička, opomenutí, nebo polopravda. Rád se nechám poučit a vzdělat, takže nebojte se mi napsat, že něco lze řešit jinak, lépe, nebo třeba dalším alternativním postupem.

Stránky původně vznikaly v multiplatformním open source WYSIWYG html editoru Nvu, nyní používám jeho nástupce KompoZer, jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 obrazových bodů a jejich kódování textu je UTF-8.

Něco málo o mně

Počátky

S počítači jsem začal v dobách MS-DOSu 6.22 a Microsoft Windows 3.11. Postupně jsem prošel všemi verzemi operačního systému od Microsoftu počínaje Windows 98 až po Windows 8. Ostatně by se dalo říct, že jako lektora softwaru mě Microsoft živí (bohužel), ale doma jsem na Microsoftu zcela nezávislý a ve svém počítači mám pouze Linux a přidružené (převážně OSS) aplikace a několik málo vyjímek běžících pod Winem. Provedl jsem si i srovnání obou platforem, takže se můžete podívat, jak to vidím já.

Geneze přechodu

S Linuxem jsem si začal tykat na sklonku roku 2005, tehdy jsem používal distribuci Mandriva 2006, ale přes spoustu (možná jen zdánlivě) neřešitelných problémů se samovolně se vypínajícím zvukem a vypadávající tiskárnou jsem po zhruba dvou měsících celý smutný Linux opustil a vrátil se zpět k osvědčeným Windows XP. Někde v polovině snahy používat Mandrivu jsem vyzkoušel polskou dnes již zaniklou distribuci Aurox, ale ta proti Mandrivě byla taková nijaká. Dnes jen lituji toho, že už tenkrát jsem nevyzkoušel distribucí více, ale kdosi mě přesvědčil o tom, že Mandriva je nejlepší, takže jsem tomu po zkušenosti s Auroxem definitivně uvěřil a jiné distribuce už ani nezkoušel.

Uběhl skoro rok a moc se mi po Linuxu stýskalo. A že to nutkání opět se do toho pustit bylo čím dál silnější, počkal jsem si na konec roku 2006 kdy vyšlo openSUSE 10.2, o kterém jsem slyšel mnoho dobrého, a stáhnul jsem si instalační DVD. Nainstaloval jsem si ho jen jako virtuální stroj do VMware, s čímž mi vydrželo si hrát asi 2 týdny a pak už šlo openSUSE do dual-bootu. Řekl jsem si, že zkusím používat Linux co nejvíc, ale jinak zatím pořád mým hlavním systémem s osobními daty zůstavaly Windows XP. S Linuxem jsem se zatím jen seznamoval a prováděl s ním experimenty. Řekl jsem si, že by možná bylo vhodné vyzkoušet i jinou distribuci, takže jsem sáhnul opět po Mandrivě a to verzi 2007.0 s tím, že se podívám kam za ten rok došla, a čekalo mě zklamání. Opět problémy se zvukem a tiskárnou. To samozřejmě nemá být obviňování Mandrivy a snaha o vyvolání flame, někomu tato distribuce může vyhovovat, mně tenkrát nevyhovovala a i dnes bych místo ní spíš doporučil z ní vycházející mladou distribuci Mageia. Zkusil jsem již tenkrát i Ubuntu zažívající velký boom, ale klasické Gnome 2.x mě neoslovilo, to až později v podání distribuce Linux Mint, která z Ubuntu vychází. Do Kubuntu jsem se tenkrát už nepouštěl, vyzkoušel jsem si jen jeho živé CD, a šlo na disk zpátky openSUSE 10.2, na které jsem si už prostě tak nějak zvykl. Příležitostně jsem využil Linux i pracovně, přičemž zákazník požadoval distribuci CentOS, ale ani tento systém mi k srdci nepřilnul, ač je založený na komerční distribuci Red Hat, která zase jako svůj komunitní projekt sponzoruje distribuci Fedora. U Fedory mě odrazuje překotný vývoj a rychlé zařazování ne zcela odladěných novinek, nicméně se Fedoře nedá upřít statut tahouna vývoje linuxového desktopu. Po cca dalších 3 měsících jsem byl s openSUSE natolik spokojen, že se mým hlavním systémem stal Linux a migroval jsem do něj i svá osobní data. Tato situace nastala v okamžiku, kdy jsem většinu věcí v Linuxu dokázal udělat a ověřil si jeho stabilitu a bezproblémovou funkčnost mých zařízení. S dual-bootem jsem vydržel dalšího zhruba čtvrt roku a poté, co jsem zjistil, že do Windows chodím minimálně, jsem odstranil i dual-boot. Následovalo další přibližně tříměsíční období, kdy jsem měl nainstalovalné Windows XP s vybranými aplikacemi do virtualizačního nástroje VirtualBox, a poté, co jsem potřebné *.exe aplikace zprovoznil pomocí rozhraní Wine, jsem zrušil i virtuální disk s Windows ve VirtualBoxu.

Můj kompletní přechod z Windows na Linux trval přibližně rok a sestával se z následujících přibližně tříměsíčních přechodových fází:

1. Single-boot, hlavní systém Windows, Linux jako virtuální stroj.
2. Dual-boot, hlavní systém Windows.
3. Dual-boot, hlavní systém Linux.
4. Single-boot, hlavní systém Linux, Windows jako virtuální stroj.

... a pak už jen Linux forever...

Obecně bych určitě člověku, který se snaží přejít z Windows na Linux, doporučil minimálně půlroční přechodové období, kdy bude existovat s dual-bootem. V první fázi by si měl vyzkoušet třeba i více distribucí a zjistit, co mu vyhovuje. Určitě by v Linuxu měl dělat pro sžití se se systémem co nejvíce věcí. Když to vezmu na příkladu kamaráda, ten také nejdříve Linux jen zkoušel a snažil se v něm pracovat, ale samozřejmě ze začátku, s ohledem na nedostatek času, pracoval hlavně ve Windows s programy, na které byl zvyklý. Než by zjišťoval jak se ovládá Cinelerra nebo KDEnlive v okamžiku kdy potřeboval video rychle sestříhat, přidat titulky a efekty, udělal to ve Windows a tak je to i v pořádku. Ve chvílích volného času, kdy o nic nejde, si pak člověk může s Linuxem hrát a poznávat jiné nástroje než zná z Windows. S postupem času, když má člověk o věc zájem, se to začne překlápět a nastane druhá fáze, o které jsem mluvil, a uživatel více a více pracuje v Linuxu a do Windows si odskočí jen v okamžiku kdy si není jistý, jestli to pomocí linuxových nástrojů už zvládne, nebo když opravdu spěchá, a udělá to tedy ve Windows v softwaru, který důvěrně zná. Je to samozřejmě i o tom, že člověk je tvor líný, a než aby zapojil hlavičku nebo si našel odpovídající programy a naučil se s nimi zacházet, tak přebootuje. Z vlastní zkušenosti vím, že i to časem přejde...